Bylinky a léčivky
Bazalka vytrvalá
Vytrvalá bazalka je kříženec Ocimum kilimandscharicum a O. basilicum "Purpurascens". Byly vyšlechtěny rostliny s dřevnatým stonkem, keřového vzrůstu, aromatickým a načervenalým listem, fialově kvetoucí. Při pěstování v nádobě je možné ji používat po celý rok i během zimy. Během května můžeme umístit do zahrady na slunečné stanoviště, dostatečně zaléváme a přihnojujeme např. hnojivem pro tekutým bylinky. Pro dobré rozvětvení je nutné zaštipovat průběžně rostliny od jara. Před příchodem prvních mrazíků přeneste do bytu, zimní zahrady na světlé místo, kde nehrozí snížení teploty pod 12°C. Zálivka během zimy musí být opatrná, rostliny nesnesou přemokření.
Aztécký cukr - Lippia
Výška: 20 - 30cm, kobercová, převisle rostoucí Květ: bílý
Lippia neboli Aztécký cukr je aromatická bylina užívaná ke slazení čaje i jiných nápojů jako náhrada cukru a léčivá rostlina již po staletí, je ještě sladší než známá Stevie. Lístky se mohou přidávat i do salátů nebo konzumovat jako cukroví. Listy můžete přidat i do vonných směsí bylin tzv. potpourri protože voní jako máta. Dlouhé výhony vytvářejí pěkné převisy, na tmavě zelených listech se objevují od jara do podzimu drobné bílé kvítky. Samotná rostlina je dekorativní zejména v závěsných květináčích, nádobách, koších nebo truhlících, protože vytváří mohutné převisy, je proto možné ji pěstovat jako tzv. přenosnou rostlinu, to znamená že v době kdy nemrzne, může být umístěna na osluněném místě v zahradě, na terase nebo za oknem a před začátkem mrazů ji po zkrácení výhonů přeneseme na světlé místo s pokojovou teplotou, která může při mírné zálivce poklesnout i na 8 - 10°C. Zeminu vyžaduje hlinito – písčitou propustnou. Dlouhé výhony vytvářejí pěkné převisy, na tmavě zelených listech se objevují od jara do podzimu drobné bílé kvítky. Rostlinu musíme hojně zalévat a přihnojovat, protože vytváří poměrně velké množství zelené hmoty. Lippia ochází ze Střední Ameriky. Rostliny mají poměrně silné aroma, které je pro některé uživatele velmi příjemné a někomu může jeho síla až vadit. Je také doporučována pro léčbu nemocí průdušek a černého kašle, ale užívání konzultujte s lékařem protože co se týká léčivých účinků, nebyla zatím na rozdíl od stevie vědecky prozkoumána.
Řepík lékařský
Vytrvalá bylina, 15-150 cm vysoká, lodyha přímá, jednoduchá nebo chudě větvená, se třemi typy chlupů, listy přetrhovaně lichozpeřené, na líci zelené, na rubu šedoplstnaté, v dolní části lodyhy růžicovitě sblížené, květenstvím je asi 50květý hrozen, korunní lístky obvejčité, na vrcholu zaokrouhlené, žluté. Kvete od července do září, plodem je češule s přímo, až rovnovážně odstálými háčky.
Řepík lékařský je dobře známou léčivou rostlinou, a to už od časů antického Řecka. Pomáhá léčit katary žaludku, žlučníkové potíže, používá se jako kloktadlo při bolestech v krku, přidává se i do relaxačních koupelí. Dříve se používal i jako barvířská rostlina.
Pelyněk brotan
Na rozdíl od ostatních pelyňků dřevnatí a tudíž patří mezi keře. Dorůstá půl metru i více. Pochází z Malé Asie a u našich babiček byl velmi oblíbený, dnes se pěstuje daleko méně než v minulosti.
Nať je léčivá, sklízí se ve výšce asi 5 cm nad dřevnatou částí. Ojediněle se sbírá kořen nebo semena, kořen má výrazné fungicidní působení, semena jsou silně diuretická. Nať se používá při poruchách tvorby a vylučování žluči, při zánětech trávicí soustavy, proti střevním parazitům, má protiastmatické účinky. V obkladech nebo koupelích na šlachy, bolesti v kříži, gynekologické potíže. Hojí rány. Na pití se připravuje nálev (jako u všech pelyňků je hořký) nebo tinktura (před jídlem, 15-25 kapek), na zevní použití odvar. Při těžkých poruchách ledvin není vhodný pro vnitřní použití. Na strupy, ekzémy a lupénku se k potírání používá olej (vylouhovat v arašídovém oleji).
Belamkanda čínská - anginovník
Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem. Lodyha je přímá, 60–100(–150) cm vysoká, obvykle větvená. Listy (8–14) jsou mečovité, s krátkou pochvou, 20–60 cm dlouhé a 2–4 cm široké, šedozelené. Květenstvím je větvený chocholík, korunní lístky jsou červenooranžové s temnějšími skvrnkami, vzácně i žluté, 3–4 cm v průměru. Vykvétá od června do srpna. Plodem je trojpouzdrá tobolka, 2,5–3 × 1,5–2,5 cm.
Oddenek i listy rostliny se používají v tradiční čínské medicíně. Druh se v zahradách pěstuje i u nás, lidově se pro něj obvykle používá české jméno anginovník. Je to pěkná dekorativní trvalka, lze ji použít i k řezu, objevuje se v několika kultivarech. Snadno vymrzá, vhodný je zimní zákryt.
Fotogalerie
Jsme členy Svazu školkařů České republiky
